Krátkovlnný Schnell

28. února 2018 v 1:56 | Stanislav Prokop |  Přijímače zpětnovazební síťové
V sedmém čísle časopisu Radioamatér v roce 1937 byl návod na stavbu krátkovlnného přijímače od autora Jaroslava Staňka, OK2EL, studenta medicíny. Přijímač samozřejmě nemohl konkurovat takovým nádherným přijímačům, jako byl Pento SW3AC. Ale na druhou stranu, jednoduché zapojení, užití dvojité triody a účelná, zajímavá konstrukce - co vice si mohl tehdejší experimentátor přát? Když jsem před mnoha a mnoha lety získal toto číslo Radioamatéra, byl jsem fascinován jednoduchou konstrukcí rádia. Dlouho jsem váhal, ale nakonec jsem se rozhodl. Ano, jdu do toho, konstrukce je tak úžasná a jednoduchá, tento přijímač stojí zato.







Konstrukci šasi mám prakticky hotovou, ještě váhám, zda udělat výměnné cívky jako v originále, nebo zhotovit pouze cívku na pásmo 80 m. Nemám tolik objímek pro nožičkové elektronky, a už vůbec nemám patice či vadné elektronky, abych mohl zhotovit tyto cívky. Použít konektory DIN mi nepřipadá příliš vhodné (tedy pro tento účel, jinak jsem je používal již v 70 - 80tých letech při stavbě GDM a jednoduchých přijímačů). Několikrát jsem si musel objímky pro nožičkové elektronky vyrobit, zrovna tak redukci pro jiné elektronky, abych mohl nahradit původní nožičkové elektronky, ale jaksi mi došel materiál...Tak ještě uvidím, co s tím provedu.

Na závěr ještě několik obrázků ze stavby přijímače:








 


Komentáře

1 Viktor Viktor | E-mail | Web | 11. května 2018 v 19:30 | Reagovat

Překvapuje mě, že mřížka druhé triody pracující jako NF zesilovač není vůči zemi blokována kondenzátorem (např. 500pF) jak bývá běžně zvykem. Nebo tento kondenzátor není alespoň za tlumivkou a že někdejší autor publikovaného návodu nechává, aby se na mřížku NF zesilovače "courala" VF složka z prvního stupně, jejíž zbytek prošel přes zmíněnou VF tlumivku. Tato zbytková složka se na mřížce NF stupně usměrní (princip audionu). Tím se na mřížce vytvoří stejnosměrný potenciál, který změní mřížkové předpětí získané mřížkovou baterií a tím se posouvá pracovní bod elektronky. U slabé stanice to asi nebude markantní posun, ale u silné stanice nebo při poslechu s nasazenou zpětnou vazbou (SSB) by to za určitých okolností mohlo posouvat pracovní bod do té míry, že by mohlo dojít k předčasnému zkreslení zesilovaného NF signálu. Proto by mě zajímalo, jak dopadnou praktické pokusy s tímto přijímačem při poslechu silných místních stanic. Případně, jaké napěťové změny napětí by na mřížce odhalil voltmetr (elektronkový nebo digitální - tj. měřidlo s velkým vnitřním odporem). Mohlo by to být dost poučné. Dost možná, že to stihne mřížkový 2M odpor skutečně včas odvádět, vzniklý potenciál eliminovat a má obava je zbytečná.

2 Viktor Viktor | 11. května 2018 v 21:59 | Reagovat

Prosím, nechápejte můj předchozí příspěvek, jako nějakou kritiku. Nějakou výtku autorovi, poukázání na jeho chybu v plánku nebo tak nějak podobně. To v žádném případě. Naopak velmi oceňuji staré plánky i stavbu replik podle nich. Repliky mohou doplnit to, co staří autoři nepovažovali za důležité uvádět. Na replice je např. možné reálně změřit a v článku dopsat skutečně změřené napětí na jedné i druhé anodě, anodové proudy, úrovně VF a NF signálů atd. Změřit reálnou dobu, kterou potřebuje tato historická elektronka k nažhavení. A vůbec spoustu dalších zajímavostí, které v budoucnu, až tato stará technika jednou zmizí ze světa a zbude jen internet, už nikdo nikdy nebude schopen doplnit, protože bude sice mít nejmodernější měřidla, ale ne dobové součástky nebo starý přístroj, který by oměřil. To, proč píši své komentáře, je jen námět na technickou diskuzi a otázka vedená zvědavostí radioamatéra, který vám v hloubi duše fandí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama