Napájecí přístroj

7. června 2015 v 10:48 | Stanislav Prokop |  Miroslav Pacák: Praktická škola radiotechniky
Prvním krokem při zhotovování přijímačů na síť byla stavba napájecího přístroje. Protože napětí v síti je nebezpečné, musí každý radioamatér dbát ve vlastním zájmu na bezpečnost. A nejenom ve vlastním zájmu - zapnutý přístroj s nezakrytými vodiči nebo svorkami, ponechaný jen malou chvíli bez dohledu, může způsobit vážný úraz všem členům domácnosti. Proto radím - vždycky vše, kde se vyskytuje napětí nad 60 voltíků, zakryjte, izolujte, zabezpečte. Tanec v rytmu 50 Hz není tím nejlepším zážitkem. Vzpomínám, když jsem jako junior dodělával rozvodnou krabici s osmi zásuvkami, jak jsem pospíchal a nezkontroloval kabel se zástrčkou. Dobrák, který zástrčku zapojoval, byl asi barvoslepý či co a zaměnil nulák s fází. Já zapojil kabel jak má být, zelenožlutá, černá, modrá, však to znáte. Znovu jsem vše zkontroloval, krabici zakrytoval a zástrčku zapojil, abych připojil svoje Hi-Fi kombajny "made in Zu Hause". Když jsem vstával z podlahy (neb jsem vše hotovil na podlaze), opřel jsem se nechtěně o zemnící kolíky. To byla pecka! Od té doby se zásadně neřídím heslem "darovanému koni na zuby nekoukej". Mimochodem tu rozvodnou krabici (opravenou) stále používám - slouží už přes čtyřicet let. Díky táto!
Ale zpátky k tématu. Ve čtyřicátých letech byla překližka (a dřevo všeobecně) pro začínajícího (a nemajetného) radioamatéra lépe sehnatelná a lehčeji obrobitelná, proto ji autor použil na kostru. Já jsem na tom momentálně obráceně, tak jsem použil hliníkové plechy ze staršího rozebraného zařízení. Místo elektronky AZ1 mám AZ11 - je po elektrické stránce stejná, liší se pouze odlišnou paticí. Mohl jsem místo elektronky využít křemíkové diody, ale proč? Trafo je z vraku Blaníka, sekundár 2 x 290 V. Zatím uvádím trochu teorie z knihy.
Hned na začátku 12. kapitoly autor píše, že napájecí přístroj se uplatní nejen při uvádění do chodu popsaných přijímačů. Je to tak, každý, kdo pracuje s elektronkami, potřebuje ke své činnosti napájecí napětí 200 až 300 voltů, výkonové zesilovače i vyšší. A tento jednoduchý přístroj splní vše, co každý lampový nadšenec požaduje. Já mám několik napájecích přístrojů, pro každý mám využití a chystám se ke stavbě dalšího.
Ještě k použití žárovičky jako pojistky - v jednom čísle Radiamatéra je uveřejněn článek o nevhodnosti tohoto jištění. Myslím si, že vhodnější je použití správně dimenzované pojistky v primáru trafa a (pro jistotu) dvě pojistky v přívodech k anodám.















Tak jsem napájecí přístroj konečně dodělal. Vývody transformátoru (a částečně i transformátor) jsem zabezpečil krytem z pevného transformátorového papíru - hliníkový plech s větracími otvory by byl lepší, ale když jsem měl při ruce hotovou krabičku, proč ji nevyužít... Součástky pod šasi jsou dobře izolované a umístěné tak, aby při přenášení pomocí podélných otvorů nedošlo k nežádoucímu dotyku. Přístroj jsem nechal dvě hodiny zapnutý s odběrem 30mA a nedošlo k žádnému velkému zahřátí. Ostatně trafo papír musí trochu toho tepla bez problémů snést, vždyť se z něj dělají kostry pro trafa. Elektrolytické kondenzátory jsem nejprve naformátoval - po více než třiceti letech v šuplíku by se jim asi nelíbilo připojení na zhruba 300V. Po formátování snesou toto napětí bez problémů.


















 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama