Červen 2015

Svazarmovská stavebnice

17. června 2015 v 12:35 | Stanislav Prokop |  Ostatní
Před časem jsem získal zajímavou stavebnici ze Svazarmu - Návod ke stavbě stavebnice 1L4. Ze stavebnice se dala postavit krystalka se zesilovačem nebo multivibrátor. Nejdříve si každý musel sestavit kostru z přiložených dílů. Protože mi stavba kostry připadala jednoduchá, zhotovil jsem z pertinaxu kostru novou. Je to opravdu jednoduché, velikost lze upravit podle použitých elektronek. Není potřeba ohýbačka plechu, jedinou součástkou, kterou ohýbáme, jsou dva úhelníčky k připevnění čelní desky. A na to stačí svěrák nebo kleště, případně úhelníčky koupíme či použijeme díly ze stavebnice Merkur.
Stavebnice obsahovala kromě návodu i sadu součástek včetně dvou elektronek 1L4.






Pro ty, kteří by chtěli kostru postavit, uvádím plánek a několik fotek.


















Na závěr obrázek ze zrušeného webu Krysatce, kde je tato kostra použita ke stavbě nějaké bateriové dvoulampovky.









Napájecí přístroj

7. června 2015 v 10:48 | Stanislav Prokop |  Miroslav Pacák: Praktická škola radiotechniky
Prvním krokem při zhotovování přijímačů na síť byla stavba napájecího přístroje. Protože napětí v síti je nebezpečné, musí každý radioamatér dbát ve vlastním zájmu na bezpečnost. A nejenom ve vlastním zájmu - zapnutý přístroj s nezakrytými vodiči nebo svorkami, ponechaný jen malou chvíli bez dohledu, může způsobit vážný úraz všem členům domácnosti. Proto radím - vždycky vše, kde se vyskytuje napětí nad 60 voltíků, zakryjte, izolujte, zabezpečte. Tanec v rytmu 50 Hz není tím nejlepším zážitkem. Vzpomínám, když jsem jako junior dodělával rozvodnou krabici s osmi zásuvkami, jak jsem pospíchal a nezkontroloval kabel se zástrčkou. Dobrák, který zástrčku zapojoval, byl asi barvoslepý či co a zaměnil nulák s fází. Já zapojil kabel jak má být, zelenožlutá, černá, modrá, však to znáte. Znovu jsem vše zkontroloval, krabici zakrytoval a zástrčku zapojil, abych připojil svoje Hi-Fi kombajny "made in Zu Hause". Když jsem vstával z podlahy (neb jsem vše hotovil na podlaze), opřel jsem se nechtěně o zemnící kolíky. To byla pecka! Od té doby se zásadně neřídím heslem "darovanému koni na zuby nekoukej". Mimochodem tu rozvodnou krabici (opravenou) stále používám - slouží už přes čtyřicet let. Díky táto!
Ale zpátky k tématu. Ve čtyřicátých letech byla překližka (a dřevo všeobecně) pro začínajícího (a nemajetného) radioamatéra lépe sehnatelná a lehčeji obrobitelná, proto ji autor použil na kostru. Já jsem na tom momentálně obráceně, tak jsem použil hliníkové plechy ze staršího rozebraného zařízení. Místo elektronky AZ1 mám AZ11 - je po elektrické stránce stejná, liší se pouze odlišnou paticí. Mohl jsem místo elektronky využít křemíkové diody, ale proč? Trafo je z vraku Blaníka, sekundár 2 x 290 V. Zatím uvádím trochu teorie z knihy.
Hned na začátku 12. kapitoly autor píše, že napájecí přístroj se uplatní nejen při uvádění do chodu popsaných přijímačů. Je to tak, každý, kdo pracuje s elektronkami, potřebuje ke své činnosti napájecí napětí 200 až 300 voltů, výkonové zesilovače i vyšší. A tento jednoduchý přístroj splní vše, co každý lampový nadšenec požaduje. Já mám několik napájecích přístrojů, pro každý mám využití a chystám se ke stavbě dalšího.
Ještě k použití žárovičky jako pojistky - v jednom čísle Radiamatéra je uveřejněn článek o nevhodnosti tohoto jištění. Myslím si, že vhodnější je použití správně dimenzované pojistky v primáru trafa a (pro jistotu) dvě pojistky v přívodech k anodám.















Tak jsem napájecí přístroj konečně dodělal. Vývody transformátoru (a částečně i transformátor) jsem zabezpečil krytem z pevného transformátorového papíru - hliníkový plech s větracími otvory by byl lepší, ale když jsem měl při ruce hotovou krabičku, proč ji nevyužít... Součástky pod šasi jsou dobře izolované a umístěné tak, aby při přenášení pomocí podélných otvorů nedošlo k nežádoucímu dotyku. Přístroj jsem nechal dvě hodiny zapnutý s odběrem 30mA a nedošlo k žádnému velkému zahřátí. Ostatně trafo papír musí trochu toho tepla bez problémů snést, vždyť se z něj dělají kostry pro trafa. Elektrolytické kondenzátory jsem nejprve naformátoval - po více než třiceti letech v šuplíku by se jim asi nelíbilo připojení na zhruba 300V. Po formátování snesou toto napětí bez problémů.