Zdroj pro bateriové elektronkové přístroje

12. května 2015 v 16:19 | Stanislav Prokop |  Napájecí zdroje
Před několika lety jsem se konečně rozhodl postavit napájecí zdroj pro pokusy s bateriovými elektronkami. Protože napětí do 50V jsem měl k dispozici, byla volba jasná - napětí pro anody zhruba 60, 80 a 120V, odběr stačí do 20mA. Žhavení bateriových elektronek bývá obvykle od 1,2V do 2,8V. Prolistoval jsem starší ročníky časopisu Rádiový konstruktér a našel schéma vhodného jednoduchého zdroje regulovatelného od nuly. Největším problémem bývá sehnat vhodný transformátor. Naštěstí jsem měl starý transformátorek se sekundárem asi 10V/0,5A. Pro získání větších napětí jsem nejprve chtěl využít trafa pro signální žárovičky (24V/2W), ale nedostatek místa ve skříňce, určené pro napáječ, rozhodl za mne. Starší transformátorek jsem opatrně rozebral a navinul další vinutí - zhruba 65V s odbočkou na 50V, drát stačí pro odběr do 50mA.
Zdroj pro žhavení jsem vyzkoušel, vyrobil plošňák a sestavil. Podle autora původního návrhu měl zdroj pracovat od nuly, ale ať jsem dělal co mohl, dostal jsem se nejméně na půl voltu. Nevadí, i to mně vyhovovalo. Výstupní napětí je řiditelné ve dvou rozsazích - do 5V a 10V, odběr do 0,5A. Se změnou rozsahu řízení úrovně výstupního napětí zároveň přepínám i rozsah voltmetru. Usnadňuje to čtení nastavené hodnoty na voltmetru. Při použití většího voltmetru (nebo lepším zraku) je to zbytečné. Já, maje chabého zraku, jsem ještě přidal tlačítko, kterým měním na rozsahu 5V rozsah voltmetru na polovinu, tedy 2,5V, ale jak jsem uvedl, je to vcelku zbytečné.
Výstupní napětí 60V získávám z odbočky vinutí na trafu (asi 50V stř.), 80V dá po usměrnění 65V stř. a na 120V používám zdvojovač napětí ze stejného vinutí. Při konstrukci anodových zdrojů jsem narazil na problém, se kterým jsem vůbec nepočítal - a sice s vhodnými filtračními kondenzátory, respektivě s jejich maximálním povoleným napětím. Na 80V dával zdroj naprázdno 85V a já měl k dispozici starší východoněmecké kondíky 1G na 80V. Na 60V bylo naprázdno 67V, zatím co kondenzátory byly na 63V. Zdánlivě to je malý rozdíl, ale já si vzpomněl na blahé doby svého mládí, kdy při stavbě stereozesilovače dával zdroj asi 27V, já použil dle návodu kondíky na 25V. Po asi půlročním každodenním několikahodinovém používání došlo k výbuchu (a to jsme zrovna s mladším bratrem využili nepřítomnosti rodičů pro pořádání takového malého mejdla...). Poučen tímto případem, rozhodl jsem se neriskovat. Ale protože kondenzátory na vyšší napětí byly rozměrově větší a nevešly by se, využil jsem zkušeností z oprav letitých nepoužívaných kondenzátorů pro zdroje elektronkových rádií - kondenzátory jsem naformoval na vyšší napětí. Někde jsem četl, že kondenzátory současných výrobců nelze naformovat na vyšší napětí. Ty dva kondíky na 80V šly ale dobře (taky byly vyrobeny asi v osmdesátých letech), s kondenzátory 2G2/63V to šlo jen trošku hůř. Potřeboval jsem šest kusů, k dispozici jsem měl deset. Z těch deseti nešly formovat pouze dva - teda šly, ale pouze asi na 65-68V, já chtěl něco přes 70V. Vše se zdařilo, zdroj již několik let využívám.
Výstupní napětí 60V (naprázdno 65-67V) při oběru nad 20mA se sníží slabě pod 60V, při 50mA je asi 53V. Výstupní napětí 80V klesne po zatížení 20mA na 77V, při 50mA na cca 70V. Zdvojovač dává naprázdno 132V, při zatížení 10mA klesne na 120V a při 20mA 114V.











 


Komentáře

1 Libor Libor | E-mail | 19. prosince 2016 v 9:46 | Reagovat

Dobrý den,
máte prosím schéma regulovatelného zdroje z RK pro žhavení?
Dík
Libor

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama