Leden 2015

Krystalový přijímač

3. ledna 2015 v 23:22 | Stanislav Prokop |  Miroslav Pacák: Praktická škola radiotechniky
Kdysi dávno byla tato krystalka mým prvním přijímačem, který jsem postavil. V tátově dílničce jsem po objevu radioamatérské literatury (Praktická škola M. Pacáka a několik ročníků Radioamatéra ze čtyřicátých let) našel i několik ladících kondíků, pertinax a hlavně galenitový detektor s odlaďovací cívkou Palafer Amateur 6324. A tak jsem se pustil do stavby. Stavba je docela jednoduchá, krystalový přijímač má kostru z pertinaxu a dřeva. Ostatně vše si může každý přečíst v knize - určitě ji najdete na internetu. Po dokončení přístroje jsem připojil anténu, uzemnění, nasadil sluchátka, proladil - a nic. Ve sluchátkách bylo ticho. Pak jsem dle rady začal hledat citlivé místo na galenitovém detektoru, a skutečně po malé chvilce jsem zaslechl rozhlasové vysílání stanice Praha na 638 kHz. Stačilo naladit na největší hlasitost a rádiový přenos přímo burácel ze sluchátek - alespoň mně to tak v tu chvíli připadalo. Po několika dnech vyplněných pokusy s příjmem jsem uznal, že ta hlasitost přece jen není až tak úžasná, o selektivitě raději pomlčím. Ale hrálo to!
Zkušební šasi se po čase hodilo i na další přijímače, ať již elektronkové nebo tranzistorové. Dokonce jsem na něm postavil svůj první KV elektronkový přijímač s lampou 6F32 a hned první den zachytil vysílání místních radioamatérů na 80m - tuším, že měli volací značku OK1KPJ. Ale to jsem trochu odbočil. Dále uvádím několi obrázků z knihy i fotky mé krystalky, kterou jsem si opět po letech postavil jen tak pro radost a hezkou vzpomínku.





















Napájecí zdroj k přijímači R4

3. ledna 2015 v 18:08 | Stanislav Prokop |  Napájecí zdroje

Přijímač R4 byl vyráběn v padesátých letech pro ČSLA a vyřazován koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let. Já jsem se na vojně v polovině sedmdesátých let s tímto přijímačem setkal pouze okrajově - byl jsem totiž zařazen jako mechanik PL počítače. Souprava se skládá ze dvou částí, samotného přijímače R4 a zdrojové skříně ZS4.
Přijímač jsem před časem získal, ale bohužel bez zdrojové skříně. Zdrojová skříň obsahuje mimo síťový transformátor i rotační měnič pro napájení z baterií. Nejprve jsem používal pro napájení "laboratorní" zdroj, určený k práci na elektronkových zařízeních, ale postupně mě přestalo bavit neustálé přehazování napájecích kablíků. Tak uzrála myšlenka ke stavbě jednoduchého zdroje. Potřebujeme žhavicí napětí 12,6 V, s odběrem do 3A (kolík I). Dále anodové napětí +150 až 180 V s odběrem asi 100 mA (kolík A) a napětí pro řízení citlivosti -30 V (kolík B). Kostra, na které je společný pól všech napětí, je na kolících E a F. Vyšel jsem z originálního schématu ZS4, přemotal starší trafo a bylo hotovo. Tedy skoro hotovo - musel jsem to všechno někam schovat. A protože nejsem příliš mechanicky zručný, přece jen to pár dní trvalo, než jsem vyrobil skříňku. I to jsem však nakonec zvládl a výsledek si můžete prohlédnout. K propojení s přijímačem používám kablíky na jedné straně s banánky, na druhé straně s nějakými konektory ze staré relátkové objímky, ale mohou se použít fastony či něco obdobného. Hlavně musíme konektory dobře izolovat, aby nedošlo ke zkratování s vedlejším nožovým vývodem. Na kolík O je dále vyveden reproduktorový výstup, mezi kolíky C a D linka, a mezi D a N sluchátka. Kontakt otočného přepínače na předním panelu, rozpínající v poloze "VYP" je na kolících M a H.
Každý, kdo používá R4 k příjmu SSB, tak mi dá za pravdu, že to není nejideálnější rádio k tomuto účelu. Ostatně více si můžete přečíst na stránkách např. OK1IKE či dalších radioamatérů.