Jednoduchý bateriový přijímač se společnou žhavicí a anodovou baterií

7. července 2013 v 15:25 | Stanislav Prokop |  Přijímače zpětnovazební bateriové


Jednoduchý bateriový přijímač se společnou žhavicí a anodovou baterií
 
Tento skutečně velmi jednoduchý přijímač jsem stavěl podle časopisu Amatérské Radio, rok 1954, číslo 9. Místo elektronky RV12P2000 jsem použil její ruský ekvivalent 12Ž1L. Přístroj pracoval bez problémů, cívku jsem použil o průměru 3 cm, počet závitů zhruba 25-28 a 100. Místo vf lanka jsem použil měděný drát síly cca 0,3 - 0,4 mm. Po nějakém čase jsem vyzkoušel i elektronku RV12P2000, rovněž úspěšně.

 
 


Komentáře

1 OK2TAR OK2TAR | Web | 16. září 2014 v 12:13 | Reagovat

U několika zde publikovaných přístrojů si zde všímám drobné nedokonalosti (v původních historických pláncích). Jejich autoři přesto, že odebírají z anody VF energii pro zpětnou vazbu, mají současně anodu "natvrdo" navázanou na sluchátka nebo další NF stupeň, čímž ji silně tlumí. Konstrukčně správně by měla být v propoji od anody ke sluchátkám (k dalšímu stupni nebo před vinutím primáru vazebního transformátoru) vřazená VF tlumivka nebo alespoň odpor 1K až 3K. Správně je toto řešení použité u plánku "Přijímač bez anodové baterie".
Po výše zmíněné úpravě by se sluchátka, vazební transformátor nebo mřížka druhého stupně nehltily VF složkou. Pro zpětnou vazbu by zbylo více energie a tak by bylo možné udělat zpětnou vazbu k vstupní cívce "jemnější" a "volnější", což by přispělo k tomu, že by ladící obvod seřizování zpětné vazby méně rozlaďovalo.
Tlumivka či odpor by pomohl v následujících schématech:
- přijímač se společnou žhavicí a anodovou baterií
- dvoulampovka s elektronkou DLL21
- Jednoduchý bateriový přijímač se společnou žhavicí a anodovou baterií
- Zpětnovazební přijímač na sluchátka 2x 6F32
Naopak u turistické jednolampovky by to bylo kontraproduktivní, tam je zpětná vazba řešená jinak.

2 Stan. Prokop Stan. Prokop | E-mail | 16. října 2014 v 22:59 | Reagovat

Máte pravdu, při listování ve starých Radioamatérech řada autorů tento odpor nebo tlumivku vynechává. Sláva Nečásek v Radioamatérské škole svazek 2 (předchůdce Stavebních návodů) popisuje výhody tlumivky, ale ve svém Monodynu B (Stavební návod a popis 2) používá místo tlumivky odpor. Miroslav Pacák  v Praktické škole radiotechniky píše: „Za odporem R3 je v anodovém obvodu zařazen odpor sluchátek T a tu by nás snad napadlo, proč sem dáváme R3, když by jej sluchátka mohla nahradit. To má v daném případě dvojí příčinu. První je v tom, že sluchátka nemají jenom odpor, nýbrž jejich hustě vinuté cívečky z velmi jemného drátku, isolovaného smaltem, mají také velikou kapacitu. Tato kapacita je jako kondensátor, zapojený mezi oba přívody sluchátek, dostatečně veliký, aby pro napětí vysokého kmitočtu spojil odpor sluchátek nakrátko. Tím je tento odpor pro zesílení vf. napětí zeslaben, po případě vyřazen a nemůže se uplatnit, takže jej musíme nahradit obyčejným odporem R3. Druhý důvod, o který tu jde, je v tom, že kdybychom vynechali odpor R3, byla by šňůra sluchátek spojena jedním pólem s vinutím pro zpětnou vazbu a mohla by působit na ladění. Kdybychom pak po vyladění některé stanice vzali do rukou sluchátkovou šňůru, tu by se mohla vyladěná stanice zeslabit nebo ztratit.
Oba uvedené důvody mají svou platnost zejména na vlnách krátkých, pod 100m, kdežto na vlnách středních a dlouhých platí jen částečně a můžete se přesvědčit, že když vynecháte odpor R3 a kondensátor C3 (obraz 58), bude přijimač pracovat stejně dobře, jako s těmito součástkami. Zvykneme si však používati jich již nyní, protože u přístrojů složitějších sledujeme jimi ještě další cíl: možnost vyloučení vysokých kmitočtů z následujících obvodů.“
Tolik tedy M. Pacák. Já si myslím, že pokud autor konstrukce použil místo tlumivky odpor, bylo to pro zjednodušení, protože navíjení cívek a transformátorů nepatřilo mezi oblíbené činnosti radioamatérů. A pokud nepoužil ani odporu, zřejmě se spokojil s tím, že "to hraje".

3 OK2TAR OK2TAR | 4. listopadu 2014 v 13:11 | Reagovat

Ano, radioamatérská veřejnost velmi nerada používá cívky (já taky :-) V jednom návodu na jednoelektronkový superreakční přijímač pro VKV použil autor návodu místo tlumivky odpor, ale kladl důraz na to, aby to byl odpor  drátový pro 5W (i když zatížený byl sotva miliwatty). Vznikl tak jakýsi kompromis, kdy závity odporového drátu tvořily tlumivku, odpor drátu tlumil a potlačoval nežádoucí parazitní rezonace a současně šlo o levnou, snadno sehnatelnou součástku. Určitě by totéž bylo použitelné u většiny návodů zpětnovazebních přijímačů. Pokud bude jejich tvůrce chtít nahradit tlumivku odporem 1K až 3K bylo by vhodné se přednostně poohlédnout po odporu drátovém a teprve, když se ho ani zvýšeným úsilím nepodaří sehnat tak použít obyčejný odpor vrstvový. Ušetří se navíjení tlumivky a přesto přístroj bude hrát bezvadně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama