Červenec 2013

Krystalka s pavučinovými cívkami

14. července 2013 v 20:52 | Stanislav Prokop |  Krystalky
Ke stavbě této krystalky potřebujeme dvě pavučinové cívky, jež se vzájemně natáčejí. Podle původního návodu má každá 60 závitů Cu drátu 0,4 mm, omotaného 2x hedvábím a spojené jsou stejným směrem, tedy konec jedné cívky je spojen se začátkem druhé cívky. Po zhotovení cívek jsem zjistil, že jsem jaksi mimo rozsah SV, tak jsem postupně ubíral závity, až jsem zkončil na 30 závitech na cívku. Drát jsem použil smaltovaný, protože izolovaný hedvábím jsem neměl.
Jak zhotovíme pavučinové cívky? Na tvrdý papír (např. lepenku - já použil papír na výrobu kostřiček transformátorů) nakreslíme dle obrázku dvě kružnice. Pak vystřihneme podle vnější kružnice dva kotouče, u jednoho ponecháme výstupek asi 2x2,5 cm. Kotouče rozdělíme na lichý počet paprsků - většinou se používá sedmi, a až k vnitřní kružnici vystřihneme zářezy. Nakonec vineme závity drátu střídavě mezi paprsky.
Čelní pertinaxová deska síly asi 2,5 - 3 mm má velikost 150x120 mm, vnější rozměry dřevěné skříňky jsou 175x140 mm. Ke krystalce můžeme připojit dva páry sluchátek (zdířky T1, T2), nebo jeden pár (zdířky T).
Jedna cívka je připevněna na proužek pertinaxu, který je přišroubován maticemi ke zdířkám (stator). Rotorová cívka je přidělána k osičce, na níž je knoflík ladění.
A výsledek? Vzhledově docela podařená replika krystalky, úspora ladícího kondenzátoru a zjištění, že kulové variometry jsou přece jenom lepší...






Přijímače bez anodové baterie

14. července 2013 v 12:40 | Stanislav Prokop |  Přijímače zpětnovazební bateriové
Úžasný přístroj! Před stavbou jsem byl přece jenom trochu skeptický, ale ono to opravdu na těch 4,5 voltu hraje. Samozřejmě nečekejte burácení deseti stanic, příjem závisí na kvalitě antény, na bydlišti, ale i tak to stojí za pokus. Místo RV2,4P700 jsem použil osvědčenou náhradu 2Ž27L.











Turistická jednolampovka

13. července 2013 v 21:29 | Stanislav Prokop |  Přijímače zpětnovazební bateriové
Ke stavbě tohoto přístroje mě přivedl článek v RA 1941 č.8. Protože jsem tehdy neměl dvoumřížkovou elektronku, použil jsem vynikající lampu ruské výroby 2Ž27L. Při jejím vzniku se tvůrci zřejmě "inspirovali" německou elektronkou RV2,4P700. A protože se jedná o pentodu, došlo ke změně. Využil jsem zapojení klasické jednolampovky, zpětná vazba je řízena kondenzátorem. Ovládací prvky jsem přemístil z boku přístroje na čelo a vynechal sluchátko. Jediné, co zůstalo z původního přístroje, jsou tedy vnější rozměry, dva vlnové rozsahy a šest plochých baterií...
Pro toho, kdo má možnost použít dvoumřížkovou elektronku, uvádím kopii článku z Radioamatéra.







PŘENOSNÁ DVOULAMPOVKA na baterie, s elektronkou DLL21

13. července 2013 v 19:53 | Stanislav Prokop |  Přijímače zpětnovazební bateriové
Tuto dvoulampovku jsem stavěl podle Radiamatéra z roku 1943, č.10-12. Místo elektronky DLL21 jsem použil DLL101. Ladící kondenzátor je miniaturní sovětský, a jak se ukázalo, jedná se o velice nekvalitní výrobek. NF transformátor jsem musel navinout sám, protože jiný nebyl k dispozici. Nedávno jsem získal elektronku originální, tedy dvojitou bateriovou pentodu DLL21, tak mne čeká výměna.
Rádio pracuje dobře, ale výkon na malou rámovou anténu je přeci jenom horší. Není nad dlouhodrátovou anténu a kvalitní uzemnění.








Jednoduchý bateriový přijímač se společnou žhavicí a anodovou baterií

7. července 2013 v 15:25 | Stanislav Prokop |  Přijímače zpětnovazební bateriové


Jednoduchý bateriový přijímač se společnou žhavicí a anodovou baterií
 
Tento skutečně velmi jednoduchý přijímač jsem stavěl podle časopisu Amatérské Radio, rok 1954, číslo 9. Místo elektronky RV12P2000 jsem použil její ruský ekvivalent 12Ž1L. Přístroj pracoval bez problémů, cívku jsem použil o průměru 3 cm, počet závitů zhruba 25-28 a 100. Místo vf lanka jsem použil měděný drát síly cca 0,3 - 0,4 mm. Po nějakém čase jsem vyzkoušel i elektronku RV12P2000, rovněž úspěšně.